BIOLOGICKÉ CHOVÁNÍ GERMINÁLNÍCH NÁDORŮ VARLETE


BIOLOGICAL BEHAVIOR OF GERM CELL TUMORS OF THE TESTIS

Germ cell tumours of the testis differ in certain aspects from other tumours in human pathology. Specific features of such tumours, their biological behaviour, mechanism of the metastasing and prognoses are discussed.

KEY WORDS:
testis (testicle), germ cell tumour, biological behaviour, metastasis


Autoři: doc. MUDr. Ondřej Hes ;  Ph.D. doc. MUDr. Milan Hora 1;  Ph.D. as. MUDr. prof. MUDr. Hana Veličkinová Michal Michal 2 2 1
Působiště autorů: Oddělení speciální diagnostiky ŠPAÚ FN Plzeň 1;  Urologická klinika LF a FN Plzeň 2
Vyšlo v časopise: Urol List 2006; 4(3): 8-9

Souhrn

Germinální nádory varlete jsou v určitém směru odlišné od ostatních nádorů v lidské patologii. Diskutovány jsou právě tyto specifické rysy, biologické chování, mechanismus metastatického šíření a prognóza těchto nádorů.

KLÍČOVÁ SLOVA:
varle (testis), germinální tumor, biologické chování, metastáza

ÚVOD

Nádory z germinálních buněk ve varleti se chovají často odlišněji, než by bylo možné očekávat. Existuje řada odlišností, které jsou pro tyto tumory velmi specifické. V krátkém přehledu se pokusíme představit zvláštnosti typické právě pro germi­nální nádory varlete.

MECHANIZMUS METASTATICKÉHO ŠÍŘENÍ A PROGNÓZA

Tyto tumory nejčastěji nejprve invadují do hilu varlete, a ne do tunica albuginea, jak se urologové i patologové často domnívají. Makroskopicky je tato invaze velmi nenápadná, a proto je u těchto tumorů nutný „sampling“ (odběr tkáně do bločků pro histologické zpracování) testikulárního hilu. Poměrně častým jevem je „pagetoidní“ šíře­ní seminomu přes rete testis. Lym­fa­tic­kou cestou germinální tumory metastazují do periaortálních a ilických lymfatických uzlin a později do mediastina a do levo­stranné supraklavikulární uzliny. Ipsila­te­rální retroperitoneální uzliny jsou postiženy v 80 % a bilaterální retroperitoneální uzliny v 15 % případů. Charakteristicky je první retroperitoneální metastáza umístěna vysoko kraniálně v retroperitoneu těsně pod renálními cévami. Ingvinální uzliny jsou zpravidla postiženy až poté, co tumor infiltruje kůži skrota, nebo v případech, v nichž se v anamnéze vyskytuje předchozí operace v ingvinální oblasti, jako např. korekce kryptorchizmu, herniální operace nebo skrotální orchiektomie [3].

S vysokou frekvencí choriokarcinom metastazuje do mozku a seminom do kostí. Embryonální karcinom metastazuje časně. V případě choriokarcinomu je notoricky známo, že v době diagnózy bývá tumor často generalizován. Postpubertální teratom může metastazovat bez ohledu na to, jak dobře je diferencován, a na druhé straně metastáza prebubertálního teratomu nebyla popsána nikdy. Čistý nádor ze žloutkového váčku téměř nikdy nemetastazuje do periaortálních lymfatic­kých uzlin (proto se nedoporučuje lymfa­denektomie), zatímco nádor ze žlout­ko­vého váčku dospělých kombinovaný s jinými germinálními složkami tak činí často [7]. Smíšený germinální tumor mající jen fokálně choriokarcinomovou diferenciaci metastazuje obvykle pod obrazem čistého choriokarcinomu. Je velice časté, že poměrně zralé teratomy metastazují pod obrazem teratokarcinomu, a naopak pri­már­ní teratokarcinom může metastazovat jako benigně vypadající teratom. Děje se tak obvykle po chemoterapii a vysvětluje se to selektivní destrukcí komponent s vyšším stupněm anaplazie smíšených germinálních tumorů, které lépe reagují na léčbu oproti dobře diferencovaným slož­kám. Někdy se po chemoterapii najde jen nekrotický tumor a doporučuje se chirurgická resekce těchto postchemotera­peu­tic­kých reziduí. Složky somatických malig­ních komponent germinálních tumorů (somatická maligní komponenta je taková komponenta teratomu, která je identická s maligním nádorem tkáně, kterou vytváří teratom, např. papilární karcinom v rámci tyreoidální tkáně v teratomu) zpravidla na chemoterapii nereagují vůbec.

Mikroskopický vzhled plicních meta­stáz po chemoterapii koreluje s prognózou. Přítomnost úplné nekrózy nebo přítomnost pouze zralých komponent je dobrým prognostickým rysem. Naopak nález nezralých a nediferencovaných komponent je spojován s horší prognózou a přítomnost somatických maligních komponent je před­zvěstí vysoce agresivního chování.

Dobře diferencovaná teratomová komponenta smíšeného germinálního tumoru. Zejména smíšené germinální nádory varlete dokáží zakládat morfologicky velmi variabilní metastázy. HE 100x.
Obr. 1. Dobře diferencovaná teratomová komponenta smíšeného germinálního tumoru. Zejména smíšené germinální nádory varlete dokáží zakládat morfologicky velmi variabilní metastázy. HE 100x.

Metastáza může mít například charakter nádoru ze žloutkového váčku. HE 100x.
Obr. 2. Metastáza může mít například charakter nádoru ze žloutkového váčku. HE 100x.

Někdy se po chemoterapii maligních nádorů z germinálních buněk najde v místě původního nádoru tzv. „post­che­mo­terapeutický vřetenobuněčný mezen­chy­mální nádor“, který je buï v čisté for­mě, nebo může mít rezidua nejrůznějších zárodečných komponent včetně teratomu, choriokarcinomu nebo seminomu. Pro tyto „postchemoterapeutické vřetenobuněčné nádory“ je typická pozitivní reakce s protilátkami proti cytokeratinům. Tyto tumory mohou mít vzhled buïto zcela benigních vřetenobuněčných tumorů s myxoidním pozadím, nebo mohou být i značně buněčné a někdy obsahují atypie a mitózy včetně mitóz atypických. Tyto "post­che­mo­terapeutické" nádory u 4 ze 14 případů v sestavě Ulbrighta et al vykazovaly agresivní průběh s recidivami [6]. Michael a Ulbright spekulovali, že tyto „vřete­no­bu­něčné postchemoterapeutické tumory“ představují diferenciaci do pluripotentní vřetenobuněčné komponenty nádoru ze žloutkového váčku [5].

Zajímavou a diagnosticky velmi obtížnou situací je metastáza germinálního tumoru do retroperitonea, mající po­dobu dobře diferencovaného, nízce malig­ní­ho mucinózního cystadenomu intestinálního typu, který napodobuje primární mucinózní cystadenom-cystadenokarcinom v retroperitoneu [1,4]. Bez dosta­teč­ných klinických informací může být odlišení primárního mucinózního cystadenomu (cystadenokarcinomu) retroperito­nea a dobře diferencované metastázy nádoru ze zárodečných buněk prakticky nemožné. Nápomocnou diagnostickou me­todou může být průkaz zisku (gain) chromozomu 12p v metastatických tumo­rech ze záro­dečných buněk [2].

doc. MUDr. Ondřej Hes, Ph.D.1

doc. MUDr. Milan Hora, Ph.D.2

as. MUDr. Hana Veličkinová2

prof. MUDr. Michal Michal1

1Oddělení speciální diagnostiky ŠPAÚ FN Plzeň

2Urologická klinika LF a FN Plzeň


Zdroje

1. Banerjee R, Gough J. Cystic mucinous tumours of the mesentery and retroperitoneum: report of three cases. Histopathology 1988; 12: 527-532.

2. Kernek KM, Brunelli M, Ulbright TM et al. Fluorescence in situ hybridization analysis of chromosome 12p in paraffin-embedded tissue is useful for establishing germ cell origin of metastatic tumors. Mod Pathol 2004; 17: 1309-1313.

3. Klein FA, Whitmore WF, Sogani PC et al. Inguinal lymph node metastase from germ cell testicular tumors. J Urol 1984; 131: 497-500.

4. Matsubara M, Shiozawa T, Tachibana R et al. Primary retroperitoneal mucinous cystadenoma of borderline malignancy: a case report and review of the literature. Int J Gynecol Pathol 2005; 24: 218-223.

5. Michael H, Ulbright TM, Brodhecker CA. The pluripotential nature of the mesenchyme like component of yolk sac tumor. Arch Pathol Lab Med 1989; 113: 1115-1119.

6. Ulbright TM, Michael H, Loehrer PJ et al. Spindle cell tumors resected from male patients with germ cell tumors. A clinicopathologic study of 14 cases. Cancer 1990; 65: 148-156.

7. Zouny PG, Mount BM, Foot FW et al. Embryonal adenocarcioma in the prepubertal testis. Cancer 1970; 26: 1065-1075.

Štítky
Dětská urologie Urologie
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se