ZPRÁVA O 5. ZIMNÍM UROLOGICKÉM SYMPOZIU VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ


Autoři: MUDr. Ivan Anděl
Vyšlo v časopise: Urol List 2005; 3(1): 63-64

V horském prostředí zasněženého Špindlerova Mlýna se v druhém lednovém týdnu roku 2005 uskutečnilo v pořadí už 5. zimní urologické sympozium (ZUS). Jde o tradiční akci české urologické obce pořádanou Urologickou klinikou Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Patronát, stejně jako v předchozích ročnících, převzal výbor ČUS ČLS JEP. Do luxusního hotelu Har­mo­ny letos přijel rekordní počet 147 účastníků, mezi nimiž nechyběli urologové ze Slovenska. Již v minulých letech osvěd­čené prostředí hotelu poskytlo i letos prostory pro akce odborné, společenské a sportovně relaxační. I přes dostatek sněhu k zimním sportům byly každodenní přednášky sympozia hojně navštěvovány. Ostatně umně sestavený program a jeho časové rozvržení nebránily skloubení vědy a lyžaření. Aktivnější kolegové stihli obojí.

K tradicím ZUS patří pozvání významných zahraničních hostů, kteří svou aktivní přednáškovou účastí zasáhli i letos do řady témat sympozia a účastnili se bohatých diskusí. Letos přijeli: prof. Pierre Teillac z Paříže, předseda Evropské urolo­gické společnosti, prof. Laurence Klotz z Toronta a prof. Alfred Witjes z Nijmegenu, kteří představují světovou špičku v oblasti uroonkologie, prof. Andrzej Borowka z Var­šavy, předseda Polské urologické společ­nosti, prof. Dalibor Ondruš z Bratislavy, doc. Hakenberg z Drážïan a Dr. Andreas Wille z Berlína, jenž je uznávaným exper­tem v laparoskopii.

Odborný program byl zahájen již odpoledne v den příjezdu.

Prvním tématem byly striktury uretry. Přehled substitučních uretroplastik přednesl R. Kočvara. Na přehledných schéma­tech demonstroval současné možnosti této operativy. Novou cestu prošlapávanou vlastními zkušenostmi ukázal L. Hyršl ve své přednášce o použití acelulární kola­ge­nové matrix. Tyto již komerčně dostupné materiály (Pelvicol-Bard, Stratasis-Cook) umožňují řešení uretrálních striktur metodou onlay. Výborně zpracovaný přehled traumatických postižení uretry přednesl K. Mainer. Dříve nedoporučovaná katetrizace uretry je nahrazena pokusem o nenásilné zavedení cévky, avšak při zjištění odporu je třeba ji ihned ukončit. U parciálních ruptur je úspěšné zavedení cévky terapeutickým výkonem. U ruptur membranózní uretry nedoporučuje okamžitou revizi a suturu, ale odložený výkon po 3 měsících na specializovaném pracovišti.

Druhý den dopoledne bylo probráno téma dysfunkční mikce. Výstupy ze 3. mezi­národní konzultace o inkontinenci (ICI 2004) přednesl T. Hanuš. Ve svém sdělení, za pomoci stupnice hladin prů­kaznosti (levels of evidence) a stupňů doporučení (grades of recommendation), hodnotil metody léčby hyperaktivního měchýře a stresové inkontinence u obou pohlaví. Diagnostikou, operační léčbou stresové inkontinence a jejími komplikacemi se zabýval K. Mainer, jenž v závěru demonstroval sérii kazuistik. Technickým „bonbónkem“ letošního ZUS bylo zajištění hlasovacího zařízení pro všechny poslu­chače po celou dobu jeho trvání. Všichni měli svůj hlasovací box, a tak přednášející pravidelně ověřovali názory celého auditoria ještě před otevřením vlastní diskuse. Tento všechny posluchače aktivizující technický prvek lze jen doporučit pro další naše akce.

Odpoledním tématem byla benigní hyperplazie prostaty, téma známé a zdánlivě jasné. V úvodu byl zmíněn dopad onemocnění BPH na kvalitu života, k jejímuž ovlivnění je zaměřena současná konzervativní terapie. Výběr pacientů pro úspěšnou a účelnou farmakoterapii BPH je založen na racionálním diagnostickém postupu. Ten by se měl řídit již zpraco­vanými a do češtiny přeloženými doporučeními (guidelines) EAU. V závěru byla zmíněna farmakoekonomická data v souvislosti s medikamentózní terapií BPH v ČR.

Následující den byl věnován nádorům močového měchýře; nejprve povrchovým. M. Babjuk zdůraznil nezbytnost precizně a systematicky provedené transuretrální resekce tumoru jako výchozího bodu pro další postup. Hovořil o několikaletých zkušenostech svého pracoviště s fluorescenční cystoskopií a některými novými metodami neinvazivní detekce povrcho­vých tumorů. Druhá doba TUR by měla být provedena u větších nádorů nad 3 cm, a pokud není v histologickém vzorku nalezena svalovina. Histopatologická klasifikace na pT1a a pT1b může být prognostickým faktorem pro progresi a interval 5letého přežití. Rutinní provádění random–biopsií nepřináší další prognostické informace a je spojeno s nebezpečím implantačních metastáz.

Program pak pokračoval na téma invazivního karcinomu močového mě­chý­ře. Diskutovaným tématem byla lymf­adenektomie při radikální cystektomii. Její provedení upřesňuje staging, poskytuje důležitou prognostickou informaci (přítomnost pozitivních uzlin a jejich počet) a dle provedeného rozsahu může být kurativní. A. Vitjes sdělil, že peroperační histologii „na zmrzlo“ z uzlin neodesílá, řídí se nálezem na NMR a dále sdělil, že neoadju­vantní systémovou chemoterapii na rozdíl od adjuvantní nepodává.

Otázky kolem karcinomu prostaty byly na programu ve středu. D. Pacík shrnul současné poznatky o časné diagnostice. Je-li hodnota PSA indikací k biopsii, nebo ke změně terapie, je vhodné odběr zopakovat. Monitorování kinetiky PSA po radikální léčbě ukáže na perzistenci, relaps či progresi karcinomu prostaty. Nedetekovatelná hodnota po RAPE je zlatým standardem TFS. Poločas PSA je 33 hodin a jeho detekovatelnost závisí na vyšetřovací metodě. U ultrasenzitivních testů je hodnotitelný výsledek až za 3 mě­síce po výkonu. Po kurativní radioterapii by měl být PSA nadir < 0,5 ng/ml. Jako „PSA–bounce“ se označuje přechodný nárůst PSA po radioterapii způsobený postradiační prostatitidou. S multimodální léčbou vysoce rizikového karcinomu pros­ta­ty seznámil posluchače J. Dvořáček. Srovnáním přístupu ke karcinomu prostaty na konci 20. století, který nazval „seek and destroy“ s navrženým postupem pro 21. století „target and control“ zahájil přednášku L. Klotz. Pro takový postup je nezbytný výběr vhodných pacientů, které definuje jako „good risk“ (Gleason < 4–5, PSA < 10, T1c-T2a). Pro ně je navržen po­stup „watchful waiting“ s odložením tera­pie a odběry PSA každé 3 měsíce po 2 roky a poté každých 6 měsíců vždy spolu s vyšetřením per rectum. Opakovaná biopsie prostaty za 2 roky, za 5 let a dále za 10 let. Je-li doubling time kratší než 2 roky, nebo se zvýší PSA o více než 2 ng/ml za rok, pak se jedná o invazivní karci­-nom. P. Teillac ve své přednášce řekl: „...chceme-li dělat screening karcinomu prostaty, musíme edukovat populaci a naučit ji žít s takto získanými výsledky“. K tomu dodal L. Klotz: „...screening bude účelný, když odfiltrujeme pacienty, které nebudeme léčit“. Dále pak hovořil o alternativách RAPE. Radioterapeut dnes apli­kuje při karcinomu prostaty 73 Gy s mo­čovou toxicitou 13 % a 8 % na rektum. Za 3 roky po radioterapii má „no evidence of disease“ 87 % pacientů (s počátečním PSA < 10) a 71 % (s počátečním PSA > 10). Při užití ultrazvuku vysoké intenzity (HIFU) u málo rizikového karcinomu přežívá 71 % pacientů 5 let.



Dopoledne 5. dne sympozia bylo vyplněno setkáním laparoskopistů se zaměřením na adrenalektomii a nefrektomii prováděné touto metodou. Exce­lent­ní sdělení o laparoskopické pyeloplastice přednesl R. Kočvara, který ji provádí i u dětských pacientů.

Odpolední blok na téma urolitiáza zahájil A. Petřík podrobným přehledem technických parametrů různě generované rázové vlny a jejími účinky na konkrement. Ten se jejím vlivem drtí, oddroluje a podléhá squeezingu (nově zjištěný efekt). Kavitace je negativním efektem litotrypse a je odpovědná za její komplikace. K. Novák hovořil o intrakorporální litotrypsi při ureterolitiáze.

Poslední přednáškový den byl věnován andrologii. D. Pacík představil svůj početný soubor pacientů (n = 65), u kterých implantoval inflatabilní penilní protézy. V dotazníku hodnotilo 97 % z nich výsle­dek operace vysokou mírou spokojenosti, jen u 3 % nesplnila protéza jejich očekávání. Poté následovaly dvě přednášky, které metodou pro a proti srovnávaly tadalafil a sildenafil. Možnostmi léčby morbus Peyronie se zabýval L. Zámečník. Efekt konzervativního přístupu je nekonstantní, a zvolí-li pacient invazivní postup, měl by být poučen o nutnosti vyčkat 6 měsíců před výkonem a informován o možném zkrácení penisu operací. Z chirurgických metod lze zvolit ESWL, excizi plaku s vložením graftu, Nesbitovu operaci, plikaci a penilní protézu. Odborný program zakončilo téma hyperaktivního močového měchýře.

Na závěr zprávy o ZUS patří podě­kování organizátorů a nás, účastníků, oběma generálním sponzorům, firmě Zentiva a AstraZeneca a hlavním sponzorům, kterými byly firmy Pfizer a Elli Lilly. Bez jejich přispění by podobné akce ztratily svou odbornou a společenskou úroveň, nebo by se vůbec neuskutečnily.

MUDr. Ivan Anděl


Štítky
Dětská urologie Urologie
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se