Ileální neovezika a její 
varianty

Souhrn

Náhrada močového měchýře pomocí ortotopického rezervoáru představuje významný pokrok ve vývoji technik derivace moči a v současné době je považována za derivační techniku volby u většiny pacientů (obou pohlaví) podstupujících cystektomii, se kterou bychom měli srovnávat ostatní typy derivace. Před výkonem je nutné pacientovi podrobně vysvětlit všechny dostupné techniky derivace moči a potenciální krátkodobá i dlouhodobá rizika a benefity s nimi spojené. Vzhledem k možnému riziku uretrální recidivy závisí rozhodnutí o vytvoření neoveziky na výsledku histologického vyšetření vzorku biopsie „nazmrzlo" 
z okraje distální části uretry (odebraného během výkonu). Princip konstrukce neoveziky spočívá v detubulizaci a složení materiálu, čímž se vytvoří nízkotlaký rezervoár. Pro tyto účely byly zkoumány nejrůznější části tenkého i tlustého střeva a žaludku. Většina publikací se shoduje na tom, že nejlepší anatomické a funkční vlastnosti nabízí terminální část ilea. Vzhledem k nedostatečnému počtu prospektivních randomizovaných studií stále existují rozpory, která technika konstrukce neoveziky je nejvhodnější a která metoda je nej-
lepší pro prevenci refluxu (v případě, že je detubulizovaný střevní segment do sférického tvaru o vhodné velikosti). V současné době dostupné údaje dokazují, že náhrada močového měchýře pomocí ortotopické neoveziky představuje u většiny pacientů (obou pohlaví) podstupujících cystektomii derivační techniku volby.

Klíčová slova:
antirefluxní, derivace, ileum, nízkotlaký rezervoár, ortotopická neovezika

Vážená paní doktorko, Vážený pane doktore, fulltext článku je dostupný jen registrovaným předplatitelům časopisu.